PřihlášeníPro společnostien
Přihlášení Pro společnosti

ZKUŠENOST Z IAESTE STÁŽE

23. 1. 2019

MAKEDONIE, SKOPJE

Po úspěšném zvládnutí pohovoru jsem se začal připravovat na šestitýdenní stáž v Makedonii. Období před začátkem stáže bylo poměrně nejisté, protože potvrzené akceptační dokumenty jsem obdržel až dva týdny před začátkem samotné stáže. Dále již ale všechno probíhalo bez komplikací.

Vzhledem k tomu, že jsem cestu zařizoval na poslední chvíli, a taktéž vzhledem k velmi levným jízdenkám společnosti FlixBus, jsem zvolil dopravu autobusem. Cesta to byla velmi dlouhá, ale se šťastným koncem. Na autobusovém nádraží ve Skopji si mě vyzvedla členka místního IAESTE a taxíkem jsme společně jeli do mého ubytování. Bydlel jsem společně s dalšími čtyřmi stážisty v pronajatém bytě, což zařídilo místní IAESTE. Byt to byl naprosto parádní, v horním patře rodinného domu, v pravděpodobně nejhezčí části Skopje.

První pracovní den mě do mé práce doprovodila zase jiná členka IAESTE a představila mě mým nadřízeným. Pracoval jsem ve firmě ZIM Skopje. Tato společnost se zabývá zejména zkušebnictvím stavebních materiálů. Provádějí se zde různé zkoušky pevnosti betonu, oceli či asfaltu. Bohužel pro mě neměli v podstatě žádnou práci, takže jsem se spíše díval, co dělají ostatní. Taktéž jsem se byl podívat na několika stavbách s mým nadřízeným, který tam vykonával stavební dozor. Dost času jsem trávil děláním si vlastních věcí na svém notebooku. Všichni v práci byli velmi milí. Pracovní tempo zde bylo typické makedonské, takže se nikdo nepředřel a přestávek na kafe zde bylo požehnaně.

Celkem nás bylo ve Skopji asi dvacet stážistů a členové místního IAESTE se o nás usilovně starali. Pomohli nám si zařídit kartu na MHD, makedonskou SIM kartu, nebo makedonský bankovní účet, kam nám posléze přišly peníze od zaměstnavatele. Každé pondělí bylo setkání, kde jsme se dozvěděli organizační věci, a poté se šlo do hospody. Do různých barů či restaurací se chodilo často, protože ceny jsou zde nízké a jídla velmi chutná. Jen pivo je lehce dražší než v Česku. Krásným zážitkem je návštěva tradiční restaurace, zvané kafana, kde hostům hraje k jídlu živá hudba.

Lidé z IAESTE pro nás také organizovali řadu výletů. Např. do kaňonu Matka, což je přehrada v úzké soutěsce nedaleko od Skopje. Vypůjčili jsme si zde kajaky a celou soutěsku jsme si projeli. Asi nejhezčí výlet byl na svatební festival, což je místní folklórní událost. Festival se odehrává v malé vesničce s názvem Galichnik, která se nachází v horách, uprostřed národního parku Mavrovo. Nedaleko od vesnice jsme přenocovali v zapůjčených vojenských stanech. Kempování s ostatními stážisty je nezapomenutelným zážitkem. Další výlet byl dokonce třídenní, do historického města Ohrid, které leží u stejnojmenného jezera.

Vzhledem k tomu, že je Makedonie velmi hornatá země, je zde ideální prostředí pro turistiku. Kupodivu, místní lidé do hor téměř vůbec nechodí, takže jsou hory liduprázdné a značené cesty jsou jen na několika málo místech. Ani ostatní stážisté neměli pro turistiku moc velké nadšení, takže jsem se několikrát vydal do hor sám. Např. jsem šel z našeho ubytování na horu Vodno, kde se tyčí obrovský ocelový kříž, který je viditelný z celého města. Z této hory jsem dále došel až do již zmíněného kaňonu Matka. Nebo jsem dojel autobusem na opačnou stranu Skopje a dále jsem se vydal do hor Skopska Crna Gora. Jednou jsme se přece jen domluvili s dalšími dvěma stážisty a jeli jsme se do města Bitola a blízkého národního parku Pelister, v němž jsme také zdolali jeho nejvyšší vrchol.

Během léta jsem tedy strávil krásných šest týdnů v Makedonii a setkal se se spoustou zajímavých lidí z celého světa. Velmi příjemnou změnou byla zejména místní všeobecně uvolněná atmosféra, kde nikdo nikam nespěchá a slovo "stres" zde snad ani nikdo nezná. Cestu do této krásné, leč chudé země můžu všem jen doporučit, stejně tak jako absolvování pracovní stáže s organizací IAESTE.

Jan Jůza, ČVUT